Obecně platí, že u anhydritové podlahy převažují výhody oproti cementové podlaze. Hlavní výhodou cementové podlahy je její použití i v trvale vlhkém prostředí, zatímco použití anhydritové podlahy má pro zákazníka přínos v podobě vyšší tepelné vodivosti, nižší konstrukční tloušťce,...
Anhydritové podlahy jsou vhodné do všech místností, včetně koupelen. Nátěr hydro stěrky v koupelnách by v dnešní době měla být samozřejmost i v případě použití cementové podlahy.
Záleží na projektovaném zatížení podlahy, tloušťce a stlačitelnosti izolační vrstvy apod. Obecně lze říci, že se anhydritové podlahy běžně lijí do výšky cca 30 - 60mm. Pokud je uvažováno s teplovodním podlahovým vytápěním měla by celková tloušťka potěru být minimálně 55mm.
Podlahové vytápění je možné začít používat po 7 dnech od zalití. Zahřívání by mělo začít od nízké teploty 20 – 25°C s postupným zvyšováním cca o 2-3°C denně po maximálně cca 45°C. Poté, cca po 48 hodinách, by mělo následovat vychladnutí a následné prudké zahřátí.
Vysychání je možné urychlit zejména dostatečným větráním. V zimních měsících temperováním podlahy. Případně použitím vhodných vysoušečů.
Od aplikace je možné po podlaze chodit již za 24 hodin, plně zatížitelná je až po 96 hodinách.
U anhydritových podlah je třeba dbát zvýšené pozornosti zejména při použití cementových lepidel, jejich použití bez vhodné penetrace je zakázané. Lze použít např. Murexin D4 nebo Mapei primer G. Vhodná penetrace je však doporučena i pro cementové podlahy.
Hlavní výhodou systémové desky je rychlost pokládky teplovodního potrubí, ale to je výhoda jediná. Jiný přínos pro zákazníka není, z toho důvodu, zejména při hledání úspor nákladů je vhodnější připevnit potrubí sponami přes separační fólii rovnou na podlahový polystyren.
